Ondřej Fojtík patří mezi nejzkušenější české bikery, dokázal se prosadit i na nejtěžších světových etapových závodech. Je známý svou dlouholetou vytrvalostí, úspěchy na mezinárodní úrovni a zapálením pro horskou cyklistiku. Patří k jezdcům, kteří nestavějí jen na jednom výrazném výsledku, ale na dlouhé řadě stabilních výkonů a aktivní přítomnosti ve světě závodního MTB. Klíčovými momenty v kariéře je vítězství Crocodile Trophy (2008) , Salzkammergut Trophy 2012 a Titan Desert v Maroku 2014, pětinásobné vítězství Iron Bike Italia, opakovaná účast na Cape Epic (JAR) – včetně vítězství v roce 2018 v kategorii Masters. Na kontě má mnoho účastí a umístění v domácích maratonech a etapových závodech (např. Šela, Drásal, Sudety, atd.). Letos si připsal vítězství na MČR v kategorii masters. K naší velké radosti se postaví také na start Rusavské 50.
Ondro, můžeš nám říct, jak vypadá tvoje letošní sezóna?
Mám velkou radost, že mohu říct, že se děje hodně pozitivních věcí - tréninkové vedení posouvám z mého pohledu na nejvyšší možnou úroveň i díky lékařskému zařízení ViaRaSalva v Brně. Momentálně už velmi intenzivně připravujeme další ročník Drásala s velkou řadu změn na trati. Letošní ročník se nese pod myšlenkou - návrat ke kořenům, nejen co se trasy týká, ale i celkového pohledu na horská kola, která jsem vždy vnímal jako prostředek projet si velkou část území mimo civilizaci a možnost být blíž přírodě. I proto jsem vyhledával etapové závody, kde jsme projeli např. velkou část Austrálie, v Maroku Atlas, část Sahary.
Jak vnímáš svou aktuální formu – cítíš, že máš letos dobře natrénováno?
O formě nevím jestli se dá v mém případě mluvit, snažím se dlouhodobě si udržovat vytrvalostní základ, což je zásadní předpoklad zdraví a dlouhověkosti, o tu sportovní se se svými svěřenci snažíme. Mám letos nejeto něco kolem 3 tisíc km a větší důraz kladu právě na výživu a posílení organismu než na samotný sportovní trénink. Ale jeden závod jsem letos už absolvoval a cítil jsem se dobře. (vítězství na MČR v maratonu v kategorii masters)
To si zaslouží velkou gratulaci a potvrzuje to tvoji letošní skvělou kondici. Pojďme teď k Rusavské 50. Má pro tebe tento závod speciální význam?
Určitě ano, protože Hostýnské vrchy jsou pro mě výjimečně krásné, kdykoli je to možné, rád se sem vracím.
Kolikrát už ses závodu účastnil a jaké na něj máš vzpomínky?
Kolikrát nevím, ale několikrát jsem ho absolvoval se svým parťákem Massimem Debertolisem, se kterým jsem jel i Cape Epic. Právě díky závodníkům z Massimova týmu měla Rusavská výjimečnou atmosféru mezi místními menšími závody.
Máš před závodem nějaký rituál nebo „povinnou výbavu”, bez které bys nevyjel?
To záleží na délce závodu a na tom, jak je ten závod pro mě důležitý. Na etapový závod vezeme přes duši, pumpu, nýtovač, lepení někdy i náhradní plášť. Na „normální” 50ce stačí energetická tyčinka a náhradní duše s bombičkou na dofouknutí.
Jaký typ tratě ti sedí nejvíc – Rusavská je dost kopcovitá, je to pro tebe výhoda?
Popravdě mi vůbec nesedí postartovní kopec, je na mě moc dlouhý a prudký. Ale vzpomínám si, že při jednom ročníku jsem ostatním ujel už v něm a jel sám až do cíle. Takže záleží jako vždy na kondici :-).
Máš v hlavě nějakou konkrétní strategii, jak závod pojmout? Jedeš spíš na výkon, nebo si ho chceš i užít?
Závody jsou pro mě takovým potvrzením, že moje tréninkové plány a výživová doporučení fungují. V nich hledáme cestu, jak se zlepšovat a trošku zpomalovat stárnutí. Snažím se spíše předávat svoje zkušenosti a na závodech se potkat se svými svěřenci a kamarády, se kterými se vidím velmi málo. Já si závod vždy chci užít - a u mě to znamená zároveň na výkon, protože závod se jezdí na výsledek a chci vždy jet co nejlépe a zároveň v příjemném pocitu. Už nemám potřebu chodit „za hranu”, jak jsem to dělal dřív, když jsem chtěl vyhrávat.
Když jsi na trati a dojde ti energie – co tě mentálně drží v sedle?
Když dojde energie, je lepší zpomalit a tu energii načerpat, doplnit vodu a cukry. Ale to by se stávat nemělo, pokud se závodník připravuje systematicky a ví, jak jeho tělo v tréninku funguje. Bohužel plno závodníků přípravu neřeší a vůbec neví, jakou intenzitou mají jet a jak energii doplňovat, aby ke krizím nedošlo.
Máš ještě nějaký nesplněný cyklistický sen nebo výzvu, která tě ještě láká?
Ten sportovní nemám, jezdím na kole pro radost, ne pro výsledky. Mojí vizí je skvělé tréninkové a výživové poradenství založené na individuálním přístupu, který vychází z vyšetření a diagnostiky vnitřního prostředí. Já vím, jak taková služba má vypadat a mám pocit, že se k ní ve ViaRaSalve budeme blížit, a z toho mám velkou radost.
A poslední otázka – co tě baví, když zrovna nesedíš na kole?
Baví mě právě hledání cest, jak poznat lépe sám sebe a ostatní.
Děkujeme za rozhovor a držíme palce do všech dalších závodů a životních výzev.
.png){kind=logo}
.png){kind=logo}
